Úvodní slovo G.Vaněčkové k Výstavě "IIustrace k Poemě Hory" M. Cvětajevové
v Klementinu v listopadu 2017


     Díla M.C. ilustrovalo hodně umělců. Ve většině případů však ilustrace neodpovídají svojí intelektuální úrovní originálu.
     Autorka dnešní výstavy Valja Ejdis pokorně a co nejblíž jde po boku Mariny Cvětajevové. Citíme její snahu o citlivou interpretci básniřčiných pocítů. Pro ilustrátora je velmi nesnadným úkolem zachovat prožítky a dojmy básnika ze svéta, který ho formuje a básník promítá životní okolnosti do nejnaročnejších obrazů, které pomáhají čtenáři poznat a pochopit neopakovatelnost, krásu a zakonité protiklady života.
     Poemu Hory –jednu z nejlepších poem o lásce vůbec věnovala Marina Cvětajevova Konstantinu Rodzevičovi. V tu dobu hrdina poemy jako mnoho jiných emigrantů z Ruska, studoval na ruské pravnické fakultě v Praze. Později žil ve Francii, bojoval proti fašizmu ve Španělsku a po obsazení Francie Hitlerem prošel hrůzami Buchenvaldu. Stejně, jako jeho přítel, manžel M.C. Sergej Efron. se stal spolupracovníkem tajných služeb SSSR. Na rozdíl od něj se ale nikdy se nevrátil do Ruska. Když jsem ho v 70-ch létech minulého století vyhledala v Paříži, odmítl komentovat svoje vztahy s Cvětajevovou a řekl jenom: „Vše je v poemách“ Ano, Poema Hory a Poema Konce podrobně vypovídají o začátku a konci jejích lásky. Pražský Petřín – to je ta Hora těchto dvou poem Cvětajevové. Na začátku Poemy Hory básnířka říká, že tato hora není ani řecký poetický Parnas, ani egyptský Sinaj s desaterem přikázaní, je, to místo nad městem, na němž cvičí vojáci . A pak – v protikladu k tomu - v neuvěřitelně bohatém výběru poetických obrazů a jiích konotací se stává Petřín Parnasem. Několikrát se básník vrací k sedmému přikázání, jehož slova ponejprv zazněla na hoře Sinaj. Bylo to před mnoha léty, když jsme se s Janou Śtroblovou ve snaze identifikovat hrdinu poemy obrátily na dceru Mariny Ariadnu Efron. Ona nám odpověděla v dopise: Ale prosím vás, jakýpak HRDINA, hlavní roli v Poemě hraje Hora Sinaj“.
     Soudím, že hlavním tématem Poemy Hory je láska:
     Ты – как круг, полный и цельный:
     Цельный вихрь, полный столбняк.
     Я не помню тебя отдельно
     От любви. Равенства знак.
     А tento „равенства знак“ mezi hrdinou a láskou determinuje bohatství obrazů, darovaných čtenáři Marinou. Zaznívá rozkaz velitele - vojákům: „Vyrovnat! Pal!! „“- ale oni dva v tom slyší vlny oceánu! ústa milovaného jsou granátová zrna, a s nimi je spojena ne žízeň Persefony, nýbrž žizeň vášně.
     Láska v poemě Cvětajevové je nejenom hora, ale i propast.
Говорят, тягою к пропасти
Измеряют высоту гор.
Tíhou k propasti se měří výška hor.
     Není většího štěstí, když lyrická hrdinka jako v poblouznění slyší milovaného:“ Нá ж меня! Твой…“
     Tito milenci nejsou „prosťáčky“ lásky, jsou to небожители любви, obývajícími nebesa. A jejch láska /anebo vášeň/ je žhavý ráj. A přece celá poema vyznívá tragicky: v cestě vášnivé lásce stojí memento rodiny:
Но семьи тихие милости,
Но птенцов лепет – увы!
     Nehledě na štěstí z prožívané lásky hrdinka pociťuje na sobě „Гору заповеди седьмой…“ Hora je tíhou sedmého přikázaní. nese zodpovědnost, to hora svádí k porušení svátosti Je slyšet pláč - hoře hory – jako hoře zamilovaných a otevřená rána lyrické hrdinky a hory je společná. V kontextu poemy se obrazy spojují, vytvářejí nové asociace a láska se prolíná s obrazy oceánu, ráje, propastí hory. Obraz hory v Poemě se tak stává poetickým symbolem, který vyjadřuje složitost života, jeho protiklady a je obrazem lásky hrdinů poemy se vší neopakovatelnou výjimečností jejich osudu.
     Za pochopení těchto složitostí bych chtěla ilustrátorce poděkovat a popřát jí stejně úspěšné zvládnutí ještě obtížnějšího úkolu, který ji očekává při ilustrování Poemy Konce.

ZPĚT