Marina Ivanovna Cvětajevová

         Zpět na ŽIVOTOPIS
        
         Ruské období

1892

Narozena v Moskvě, v sobotu 8. října. Její rodiče patřili k ruské duchovní aristokracii.
Otec, Ivan Vladimirovič Cvětajev, byl profesorem filologie a historikem umění
Matka, Marie Alexandrovna, byla klavíristka.
Marina záhy uměla německy a kolem sedmi let mluvila rovněž francouzsky. První verše, v ruštině i v cizích jazycích, údajně napsala už v šesti letech.

1910

Ještě jako žákyně gymnázia vydává básnickou prvotinu Večerní album. Její verše se ovšem nepodobají ničemu, co už tady bylo. Od počátku byla »svá« - sebeironická, provokativní, nikdy však unyle stydlivá nebo uplakaná: »Mě nehledejte v proudu literatury, mě hledejte dál a výš. Milujte svět ve mně a ne mne ve světě, aby Marina znamenala svět a ne svět Marinu.«

1911

5. května, během pobytu na Krymu, poznává svého budoucího muže, Sergeje Efrona. Potkávají se na opuštěném mořském pobřeží. Jemu je sedmnáct, jí osmnáct. Ona sbírala kamínky, on jí začal pomáhat. Řekla si: když najde karneol, provdám se za něho. A on ho samozřejmě našel. 1912 Vychází její druhá sbírka Kouzelná svítilna a na svět přichází také první dcera Cvětajevové: »Dala jsem jí jméno Ariadna, přes nesouhlas Serjoži, který má rád ruská jména... - Ariadna. - To přece zavazuje! - Právě proto, odpověděla jsem.«

1914

Efron odchází jako milosrdný bratr na frontu. Po smrti matky i otce žije Cvětajevová osaměle, odkázána pouze sama na sebe.

1916

Očekává narození druhého dítěte, dcerky Iriny. Nepřetržitě píše, ale nevydává jedinou sbírku.

1921

V porevolučních hladových časech Irina umírá. A Sergej, který odjel z Moskvy s bílou armádou, o sobě nedává žádné zprávy. Cvětajevová píše cyklus básní Rozluka, ve kterém se loučí s manželem a s mrtvou dcerkou. A v předtuše také s Ruskem, posledním záchytným bodem: »Každý život je kniha rozluk a setkání. Já mám větší štěstí na rozluky.«

1922

Nastává zřejmě nejšťastnější shledání v jejím životě. I. Erenburgovi se podaří vypátrat Sergeje Efrona v Konstantinopoli. Jako bývalý bělogvardějec se do Ruska nemůže vrátit, a odjíždí proto studovat do Prahy. Marina se s dcerou vydává za ním. Netuší, že v emigraci nakonec stráví celkem sedmnáct let.
        

         Zpět na ŽIVOTOPIS